Odměna jednatele – pravidla a zdanění

Posted by admin On Květen - 7 - 2015

Obchodní vedení společnosti lze od roku 2014 provádět pouze na základě smlouvy o výkonu funkce. Příjem jednatele se zdaňuje podle § 6 zákona o daních z příjmů a podléhá zdravotnímu a sociálnímu pojištění jako mzdy zaměstnanců.

Od loňského roku došlo v souladu s novým občanským zákoníkem k některým změnám v odměňování jednatelů společností s ručením omezeným. Velmi diskutovanou otázkou se během loňska stal tzv. souběh funkcí.

Kam se v praxi a podle názoru odborné veřejnosti tato problematika posunula a co všechno pro odměnu jednatele platí z hlediska daní i pojistného, bude obsahem tohoto článku.
Smlouva o výkonu funkce
Obchodní vedení společnosti lze od 1. 1. 2014 provádět pouze na základě smlouvy o výkonu funkce (vzor smlouvy o výkonu funkce jednatele společnosti). Pracovněprávní poměr může pak být s touto osobou uzavřen na činnost, která v sobě neobsahuje prvky funkce jednatele, tedy např. na odbornou práci dentisty, mzdového účetního apod.

Dle § 59 a násl. zákona o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.) se s jednatelem s. r. o. sjednává smlouva o výkonu funkce. Tato smlouva musí splňovat následující náležitosti:

sjednává se písemně,

schvaluje ji, včetně změn, nejvyšší orgán společnosti (u s. r. o. tedy valná hromada),

řídí se přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu.

Ve smlouvě o výkonu funkce sjednáváme i odměnu jednatele. Není-li však odměňování sjednáno, platí, že výkon funkce je bezplatný.

Výjimkou z tohoto pravidla jsou případy, kdy smlouva, či v ní obsažená ujednání, jsou neplatná z důvodu na straně korporace, nebo nebyla smlouva z důvodu překážek na straně obchodní korporace vůbec uzavřena, případně ji valná hromada bez zbytečného odkladu po vzniku funkce neschválila. Pak se odměna určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy – tj. ve výši obvyklé v době vzniku funkce za obdobné činnosti.

Jednatel může ze své funkce odstoupit, nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Pokud není stanoveno ve společenské smlouvě či ve smlouvě o výkonu funkce jinak, oznámí jednatel své odstoupení a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení.

Jednatel ovšem může požádat valnou hromadu o schválení jiného okamžiku zániku funkce. Smlouva o výkonu funkce má tedy ze zákona jednoměsíční „výpovědní lhůtu“.

Co se týká odměňování, smlouva o výkonu funkce obsahuje zejména tyto údaje:

vymezení všech složek odměn, včetně věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění,

výši odměny a způsob jejího výpočtu a její podoby,

pravidla pro výplatu zvláštních odměn či podílu na zisku.

Obecně můžeme říci, že ve smlouvě o výkonu funkce lze sjednat obdobné podmínky odměňování jako u pracovního poměru, jenom je potřeba, aby zde všechny tyto složky odměny byly sjednány.

Jednatel na základě smlouvy může pak pobírat ve stejném daňovém režimu jako zaměstnanci cestovní náhrady, příspěvek na stravování, mít k dispozici služební vozidlo pro soukromé účely, dostávat příspěvek na penzijní připojištění či soukromé životní pojištění do limitu 30 000 Kč ročně. Pokud je uvedeno ve smlouvě, lze jednateli poskytnout též další bonusy, které jsou osvobozené od zdanění, jako rekreace do limitu 20 000 Kč ročně, či využívání sportovních a kulturních zařízení.

Je potřeba zdůraznit, že na jednatele dopadá povinnost vydat prospěch, získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i jiný prospěch, který od obchodní korporace obdržel, a to za období dvou let zpět před právní mocí rozhodnutí o úpadku za současně platících následujících okolností:

insolvenční řízení bylo zahájeno na návrh jiné osoby než dlužníka,

insolvenční soud rozhodl, že obchodní korporace je v úpadku,

jednatel věděl nebo měl a mohl vědět, že obchodní korporace je v hrozícím úpadku,

jednatel v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil za účelem odvrácení hrozícího úpadku vše potřebné a rozumně předpokládatelné,

insolvenční správce jednatele vyzve k vydání prospěchu.

Vydání prospěchu platí i pro bývalé jednatele.

Na tomto místě připomeňme, co je „péče řádného hospodáře“. Kdo přijme jednatelskou funkci, zavazuje se, že ji bude vykonávat:

s nezbytnou loajalitou,

s potřebnými znalostmi,

s pečlivostí.

Nedbale pak jedná ten, kdo není takto definované péče schopen, ač to zjistil před převzetím funkce, nebo to zjistil při jejím výkonu a nevyvodil z toho pro sebe důsledky.
Zdaňování odměny jednatele
Příjem jednatele (tedy člena orgánu právnické osoby) se zdaňuje podle § 6 zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb., dále jen „ZDP“) jakožto příjem ze závislé činnosti.

Jednatel je pro účely daně z příjmů tedy klasifikován stejně jako běžný zaměstnanec a podle toho se ke zdanění jeho příjmu bude přistupovat. Daníme 15% sazbou daně z příjmů fyzických osob ze základů daně, tj. hrubé mzdy plus pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Má-li jednatel podepsáno prohlášení, odčítáme mu slevy a daňová zvýhodnění a provádíme roční zúčtování, pokud o něj požádá.

U jednatelů může dojít k proplácení vyšších částek, a proto je dobré pamatovat na solidární zvýšení daně, o které budeme zvyšovat zdanění v roce 2015 u částek měsíčně nad 106 444 Kč. Solidární daň pak činí 7 % ze základů daně nad tento limit.

Od roku 2014 také došlo k významné změně u jednatelů, kteří vykonávají tuto funkci pro obchodní korporace – nerezidenty. Zdanění zde bude probíhat dle § 22 odst. 1 písm. g) ZDP. V tomto případě se nejedná o příjem ze závislé činnosti, ale o zvláštní příjem, který bude daněn srážkovou daní.

Toto zdanění se nám rozpadá do dvou možností – buď je jednatel rezidentem ČR, nebo je nerezidentem. V případě rezidentství se postupuje stejně, jako jsme uvedli výše (zdanění dle § 6 ZDP).

Jestliže je ale jednatel nerezidentem ČR, bude se jeho příjem danit srážkovou daní 15% dle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP. Takovýto jednatel nerezident pak platí sociální a zdravotní pojištění v zemi své rezidence a z jeho hrubého příjmu se strhává pouze uvedená 15% srážka a neaplikuje se zde solidární zvýšení daně. Jednatel si může podat v ČR daňové přiznání a při splnění podmínky, že příjmy z ČR tvoří 90 % jeho zdanitelných příjmů, si může uplatnit slevu na poplatníka i další slevy a sraženou daň si tím tak vyúčtovat.
Sociální a zdravotní pojištění
Odměny jednatelů podléhají zdravotnímu a sociálnímu pojištění jako mzdy zaměstnanců. Účast na nemocenském a důchodovém pojištění těchto osob zakládá příjem ve výši alespoň 2 500 Kč měsíčně.

Při nízkých odměnách jednatele tedy vychází nejvýhodněji pravidelný příjem do 2 500 Kč, ze kterého se neodvádí sociální pojištění, než jednorázově (např. jednou ročně) vyplacený příjem ve výši 30 000 Kč (12 x 2 500), neboť ten by v měsíci výplaty podléhal sociálnímu pojištění.

Co se zdravotního pojištění týká, i příjem pod 2 500 Kč u jednatelů podléhá jeho odvodu.

Opět pamatujme na to, že u jednatelů mohou být příjmy vyšší než u jiných zaměstnanců a budeme tedy uplatňovat u pojistného na sociální zabezpečení maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného – pro rok 2015 ve výši 1 277 328 Kč.

Oproti tomu v roce 2015 platí zrušení stropu u zdravotního pojištění.

Categories: Články

Comments are closed.